Bývalý železný hamr - Střela

Pojem Benesovy dekrety se uziva pro soubor pravnich norem, ktere v letech 1940 az 1945 vydaval prezident Edvard Benes, a to jak v londynskem exilu, tak po navratu do Ceskoslovenska. Ucelem dekretu v obdobi pred rokem 1945 bylo zakotvit prozatimni ceskoslovenske statni zrizeni, po osvobozeni mely dekrety obnovit pravni stav do doby, nez budou vytvoreny statni organy. Od cervence 1940 az do rijna 1945 bylo podepsano a vyhlaseno 143 dekretu (vyjma dekretu jmenovacich). Vsechny dekrety (s vyjimkou jmenovacich) podlehaly dodatecnemu schvaleni parlamentem a pote se staly soucasti ceskoslovenskeho pravniho radu.

Odsunu Nemcu z Ceskoslovenska se primo netykal zadny dekret. Po rozhodnuti postupimske konference o odsunu Nemcu z Polska, Mad’arska a Ceskoslovenska 2. srpna 1945 ale Benes podepsal ve stejny den dekret cislo 33/1945 o odejmuti obcanstvi. Ten stanovil, ze Nemci a Madari, kteri jiz drive nabyli nemecke nebo madarske obcanstvi, ztratili dnem jeho ziskani obcanstvi ceskoslovenske. Tim se podle historiku vytvoril predpoklad pro budouci odsun, behem nehoz opustilo Ceskoslovensko zhruba tri miliony Nemcu a pres 30.000 Madaru. Z odsunu a vyvlastneni byli vyjmuti antifasiste i nemecke a madarske obeti nacismu.

Nemcu a Madaru se krome dekretu o obcanstvi tykaly hlavne dekrety o konfiskaci majetku, o potrestani nacistickych zlocincu, o konfiskaci pudy a o pracovni povinnosti osob zbavenych obcanstvi. Na jejich zaklade prisli Nemci a Madari o pudu a majetek, byli souzeni lidovymi soudy a museli vykonavat nucene prace.

Ceskoslovensti predstavitele odhadli v prosinci 1945 hodnotu vyvlastneneho nemeckeho majetku na 300 miliard korun. Podle parizske reparacni dohody mohl byt tento majetek zabaven a jeho hodnota odectena z pozadovanych reparaci (Ceskoslovensko odhadovalo sve reparace na 350 miliard korun).

Nemci, odsunuti po valce z Ceskoslovenska a Polska do SRN a Rakouska, ziskali po roce 1956 od nemeckeho statu financni kompenzaci. Odskodneni v SRN se ale na rozdil od svych rakouskych kolegu museli zavazat, ze pokud ziskaji odskodne od Ceskoslovenska, penize od nemecke vlady vrati.

Po roce 1989 se tema Benesovych dekretu stalo jednou z casto diskutovanych otazek v cesko- nemeckych a cesko-rakouskych vztazich a bylo vyuzivano i v domaci politice techto zemi. V lednu 1997 byla podepsana spolecna Cesko-nemecka deklarace o vzajemnych vztazich a jejich budoucim rozvoji. Obe zeme se navzajem omluvily za prikori minulosti a zavazaly se, ze budou respektovat pravni rad druhe zeme.

O Benesovych dekretech se diskutovalo take pred prijetim CR do Evropske unie. V listopadu 2002 Evropsky parlament ve sve rezoluci mimo jine uvedl, ze Benesovy dekrety nejsou prekazkou prijeti CR do EU.

V prosinci 2005 ministerstvo spravedlnosti oznamilo, ze Evropsky soud pro lidska prava odmitl stiznost sudetskych Nemcu, kteri si stezovali na konfiskaci sveho majetku nebo majetku svych predku na zaklade dekretu a chteli ziskat nahradu. Soud mimo jine konstatoval, ze namitky autoru stiznosti nejsou slucitelne s Evropskou umluvou o lidskych pravech, nebot’ o majetek prisli dlouho pred tim, nez umluva zacala v Cesku platit.

Zdroj: ctk