Bývalý železný hamr - Střela

Děvče z té cesty nemělo žádnou velkou radost. V kraji bylo plno pověstí o řádění cizích pytláků a lupičů a také se šeptalo, že v Kozičkovic mlýně mají svůj stav a že mlynář je s nimi ve spolku. Ale s vábnou nadějí na bílé buchty z vejražkové mouky se přece jen na cestu vydala. Šla tichým lesem a když sestupovala strmou cestou dolů do údolí řeky Střely, uslyšela po levé straně v lese prudkou hádku. Kačenka byla kurážné děvče a vrozená ženská zvědavost jí nedala, aby se nepodívala hlouběji do leda o jakou hádku se vlastně jedná. Jaké bylo její překvapení , když spatřila mlynáře uvázaného u stromu a čtyři chlapy jak ho bijí a zle mu cosi vyčítají. V tom jeden z nich vzteklým pohybem ruky ostatní od mlynáře odstrčil, vzal pušku a mlynáře zastřelil. Děvče hrůzou vykřiklo. Pytláci se otočili a když viděli svědka jejich zločinu, snažili se Kačenku chytit. Ale ta celá vyděšená letěla z vršku jako pták ku mlýnu a šťastně se ukryla v lednici u mlýnského kola. Pytláci ji marně hledali. Nastala noc a děvče uvažovalo kam utéci. Zpět do Hluboké si netroufala. Bála se, že cestu budou zvlášť hlídat. Vzpomněla si na svou provdanou sestru v Kotanči. Opatrně vylezla z lednice a dala se do běhu známou cestou. Snad by vše dobře dopadlo, ale mlynářští psi znepokojeni jejím útěkem se dali do prudkého štěkotu. Pytláci nyní zjistili, že jim děvče utíká opačným směrem a dali se do pronásledování. Byl to běh na život a na smrt, ale děvče bylo mladé a strmá stráň pro ni nebyla tak obtížnou a náskok si stále udržovala. Již tu byla vesnice a v ní spásná chalupa a její sestra. Ještě svítili – byli vzhůru. Jak Kačenka vběhla do domu a přirazila za sebou závoru, zasvištěl vržený zabijácký nůž a zaryl se do dveří. Hvizd nože a nenávistně zasyčená slova: „Měla jsi štěstí“ jí pak ještě dlouho zněla v uších.
Mlynář byl pohřben. Nějaký čas se lidé dohadovali za jakou zradu se pytláci tak krutě pomstili, ale časem vše utichlo. Pytláci také nedávali o sobě vědět a život ve svých radostech a strastech šel dál svými cestami jako voda v řece Střele.
Přešla zima, přešlo jako a léto a bylo posvícení V Hluboké vyhrávala v hospodě muzika k tanci. Kačenka tam také byla a pořád pro ní chodili tančit dva cizí chlapci. Pořád se jí na něco vyptávali a Kačenka si jen vzpomínala odkud zná jejich tváře. Až si hrůzou vzpomněla, že jsou to ti vrazi mlynáře z Kozičkovic mlýna. Běžela pro rychtáře, ale ten než sehnal posilu, tak ti cizí pytláci byli pryč a v kraji se pak již nikdy neukázali. Na místě vraždy stojí v lese hrubě tesaný kamenný kříž a na něm staročeštinou vytesaný nápis:
„Dne 19 Juni Leta Panie 1720
tuto je zastrelen
Jan Juner mlnárz dejssi“.

... v druhé serpentině cesty z Kozičkova mlýna do Hluboké asi 200m vpravo stojí kamenný kříž...
cca.GPS souřadnice - Loc: 50°1'10.055"N, 13°18'23.005"E

Další obrázky kříže jsouv galerii: